;)
;)
Hmotnostní vlhkost
upozornění: jedná se o citaci z normy ČSN 73 0540 - Tepelná ochrana budov
Hmotnostní vlhkost je definována jako poměr hmotnosti volné vlhkosti obsažené v materiálu k hmotnosti materiálu v suchém stavu. Vyjadřuje se v procentech.
u = (m-mo)/mo.100 [%]
m...hmotnost materiálu ve vlhkém stavu [kg], mo... hmotnost materiálu ve suchém stavu [kg]
Hmotnost v suchém stavu
Hmotností v suchém stavu se rozumí hmotnost materiálu, který obsahuje pouze sorpčně vázanou vlhkosti, nikoliv volnou vlhkost, za ustálených teplotních a vlhkostních podmínek okolního prostředí.
Hmotnost ve vlhkém stavu
Hmotnost materiálu včetně hmotnosti volné vlhkosti v něm obsažené.
Komparativní hodnota vlhkosti
Jedná se o relativní hodnotu, která slouží jako porovnávací ukazatel. Není vztažená k žádné materiálové vlastnosti a neodpovídá tudíž ani hmotnostní ani objemové vlhkosti. Komparativní hodnota poskytuje srovnání o vlhkostním stavu v různých místech jedné konstrukce.
Relativní vlhkost vzduchu
Relativní vlhkost vzduchu udává poměr mezi okamžitým množstvím vodních par ve vzduchu a množstvím par, které by měl vzduch o stejném tlaku a teplotě při plném nasycení. Udává se v procentech. Je definována vztahem:
ja = pv/pv,sat.100 [%]
pv...částečný tlak vodní páry ve vzduchu o dané teplotě [Pa], pv,sat...částečný tlak nasycené vodní páry při stejné teplotě [Pa]
Vlhkostní porucha
Pod tímto pojmem rozumíme změnu konstrukce proti jejímu původnímu stavu, která zhoršuje její spolehlivost a ohrožuje zdravotní nezávadnost a jejíž příčinou je působení nadměrné vlhkosti na tuto konstrukci.
Destruktivní měření vlhkosti
Destruktivním měřením vlhkosti se rozumí zkušební metoda pro stanovení obsahu vlhkosti v materiálu, při které je nutné provést odběr zkušebního vzorku tohoto materiálu. Při použití destruktivní metody měříme množství vody v materiálu oddělením kapalné fáze od pevné fáze.
Mezi destruktivní metody patří metoda gravimetrická a metoda karbidová.
Gravimetrická metoda
Vlhkost materiálů se stanovuje vysušením odebraných vzorků z konstrukce do ustálené hmotnosti. U materiálů, kde by vysušením při této teplotě došlo ke ztrátě chemicky vázané vody, se užívá teplota nižší nebo vysušení v suchém prostředí.
Karbidová metoda
Jedná se o metodu chemickou a její hlavní výhodou je možnost zjišťování vlhkosti přímo na stavbě. Zkušební vzorky získané vyvrtáním či vysekáním z konstrukce jsou rozdrobeny a při chemické reakci vody obsažené ve vzorku s karbidem vápníku dochází ke vzniku acetylenu, jehož množství je měřítkem pro množství vlhkosti ve vzorku.
Nedestruktivní měření vlhkosti
Při nedestruktivním měření lze zjistit vlhkostní stav konstrukce bez odběru zkušebního vzorku. Využívají se příložná měřící zařízení, která vlhkost stanovují na základě měření určité fyzikální veličiny (např. elektrického odporu, elektrické kapacity, elektrické impedance), která se mění vlivem přítomnosti obsahu vlhkosti. Nevyžaduje zásah do konstrukce.
Elektrická impedance
Podobně jako elektrický odpor charakterizuje vlastnosti prvku pro stejnosměrný proud, impedance charakterizuje vlastnosti prvku pro střídavý proud. Impedance je základní vlastností, kterou potřebujeme znát pro analýzu střídavých elektrických obvodů. Skládá se ze dvou složek: První je složka reálná, tzv. rezistance, značí se R. Rezistance je ta část impedance, kde energie vykonává práci. Napětí i proud jsou přesně ve fázi. Druhá složka je imaginární, tzv. reaktance, značí se X. Reaktance může být kladná (tj. induktance nebo též reaktance induktivní), nebo záporná (tj. kapacitance nebo též reaktance kapacitní).
Impedanční defektoskopie
Impedanční defektoskopie je nedestruktivní metoda měření a detekce vlhkosti fungující na principu elektrické impedance. Uplatňuje se především ve střešních pláštích, ale je vhodná i pro podlahy a jiné konstrukce, které se potýkají s vlhkostními problémy. Umožňuje stanovit vlhkostní stav konstrukce (v betonu až do hloubky 2,5 - 3 cm) bez nutnosti mechanicky poškodit povrch, např. sondami apod. Měřením lze zjistit hmotnostní obsah vlhkosti betonu nebo přesné komparativní hodnoty pro řadu jiných materiálů. Metoda je vhodná pro vyhledávání zdroje vlhkosti, která proniká do konstrukce.
Impedanční defektoskopii lze podle postupu provádění rozdělit na dvě základní kategorie: analytickou impedanční defektoskopii a deduktivní impedanční defektoskopii.
Betonová mazanina
Roznášecí vrstva v souvrství podlahy. Musí mít min. tl.40 mm. Při tloušťce pod 40 mm se již nejedná o betonovou mazaninu, nýbrž o cementový potěr. Nevyztužená mazanina musí mít min. tl. 70 mm.
Betonové mazaniny jsou vhodné jako podkladní vrstva pro všechny typy podlah včetně vlhkého prostředí a velkého zatížení. Lze je použít i jako spádové vrstvy.
Anhydritové podlahy
Samonivelační lité směsi na bázi anhydritu síranu vápenatého používané obvykle jako podklad pod nášlapnou vrstvu podlahy. Tloušťka anhydritové vrstvy musí býtmin. 30 mm. Anhydritové směsi se vyznačují vysokou tekutostí, dobrou zpracovatelností a jsou vhodné do místností s podlahovým topením. Anhydritové podklady mají přísné požadavky na jejich nejvyšší dovolenou vlhkost v době pokládky nášlapné vrstvy.
Podlaha
Sestava podlahových vrstev (souvrství) uložených na nosném podkladu (např. stropu, upraveném podloží, nebo jiné nosné konstrukci) a zabudovaných podlahových prvků, dilatačních a pracovních spár, které společně zajišťují požadované funkční vlastnosti podlahy.
Nášlapná vrstva
Podlahová vrstva zajišťující některé funkce podlahy (např. vzhled, barevnost, odolnost, čistitelnost). Součástí této vrstvy je i spojovací hmota (lepidlo, tmel), kterou se nášlapná vrstva připevňuje ke spodní vrstvě.
Vyrovnávací vrstva
Podlahová vrstva odstraňující nežádoucí nerovnosti, zajišťující rovinnost a výšku povrchu podkladu podle požadavku na aplikaci následné vrstvy.
Podlahový potěr (podlahová mazanina)
Vrstva zhutněného materiálu, obvykle směs pojiva, vody a plniva s maximálním zrnem do 8 mm nanesená na místě ve vhodné tloušťce.